Kdo je vlastníkem odcizené věci (prezidentské standarty)?

V současné době krátce před volbou prezidenta České republiky rezonuje médii oznámení Petra Pavla, jednoho z prezidentských kandidátů, o tom, že dohodl možné vrácení vlajky prezidenta republiky (tzv. prezidentské standarty)[1], která byla v roce 2015 odcizena ze střechy Pražského hradu členy skupiny Ztohoven. Na hradě namísto ní tehdy zavlály obří červené spodky.

Aktivita Petra Pavla je jistě primárně předvolebním tahem, jakkoliv může mít i význam doslova symbolický, když prezidentská standarta je státním symbolem České republiky (§ 5 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění pozdějších předpisů).

V rámci bohaté diskuse, kterou zpráva rozvířila, bylo možno mimo jiné zachytit myšlenku či názor diskutérů, že vlajka je nyní ve vlastnictví těch, kteří ji v minulosti odcizili, neboť jednak zaplatili soudem vyměřený peněžitý trest a jednak nahradili způsobenou škodu. Proto jí mohou dát komu chtějí. Podporu možného návratu prezidentské standarty na Pražský hrad lze dost dobře pochopit, argumentace ve prospěch vlastnického práva pachatelů je však právně zcela vadná a v českém právním řádu nemá oporu.

Vlastnické právo lze nabýt několika způsoby. Patří mezi ně:

• převod, typicky např. na základě kupní smlouvy,
• přírůstek, což jsou např. různé druhy plodů a u peněz je to úrok,
• vydržení, tj. držba věci v dobré víře, která trvá po zákonem stanovenou dobu,
• přivlastnění věci opuštěné, v určitých případech i nález věci,
• rozhodnutí orgánu veřejné moci.

Krádež je přisvojení věci zmocněním, tedy zjednodušeně situace, kdy pachatel znemožní vlastníku s věcí nakládat a naopak sám s věcí nakládá neoprávněně. Jak patrno, krádež neodpovídá žádnému z výše popsaných způsobů nabytí vlastnického práva. Zaplacení peněžitého trestu a náhradu škody nelze považovat za obdobu kupní smlouvy a jakkoliv je v trestních věcech vydáván rozsudek soudu, který je rozhodnutím orgánu veřejné moci, tento obsahuje toliko výrok o vině a trestu, případně náhradě škody, nikdy výrok o tom, že by se snad pachatel krádeže stal vlastníkem věci.

Lze uzavřít, že pachatelé, kteří se v minulosti zmocnili prezidentské standarty, se jejími vlastníky nikdy nestali a opačně skutečný vlastník (zřejmě Správa Pražského hradu) vlastnické právo nikdy neztratil. Došlo však k faktickému vyprázdnění obsahu vlastnického práva, neboť vlastník již nemůže věc zejména držet, užívat, požívat její plody a užitky, ani s ní nijak nakládat. Pokud se Petru Pavlovi podaří zprostředkovat návrat prezidentské vlajky zpět na Pražský hrad, půjde o činnost chvályhodnou, pachatelé by vlajku nicméně měli vrátit i tak bez dalšího.

(JCB)

[1] https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petr-pavel-ztohoven-ukradena-standarta.A230106_145607_domaci_tty